Život je hypotéza,
aby byl v souladu se základními podmínkami bytí.
Od elementárních procesů
až ke komplexním neuronům
se jim musí všechno přizpůsobit.
Nevědomky v nás tento proces probíhá
všemi nervy a orgány,
myšlením, jednáním a cítěním.

Jenom my máme šanci
tento proces si uvědomovat.
Jenom nám se jeví to, 
čemu se vše
musí přizpůsobit,
jako konečně platná skutečnost.
Jenom my chápeme,
že přemýšlení o ní 
je součástí nekonečného procesu
jejího pochopení.

• Číst dále about 22. Co je Bůh?

¹ Tyto čtyři zdroje jsou čtyřúhelnikem ("quadrilateral") metodismu. Nauku o čtyřech zdrojích víry poprvé formuloval zakladatel metodismu John Wesley (1703-1791).

² Gn 1,1-2, 4a. Druhá zpráva o stvoření je Gn 2,4b-25.

³ Kaz 5,9. Sr. Kaz 3,11.

⁴ Ž 43,4. Autor zde cituje Lutherův překlad, dle Českého ekumenického překladu (dále je ČEP) je Bůh zdrojem žalmistovy "jásavé radosti" (pozn. red.).

• Číst dále about Vysvětlivky téma 1-21: Víra a její základy v Bibli, tradici, zkušenosti a rozumu

Antika vytvořila syntézu
platonismu a křesťanství,
aby víru a myšlení smířila.
JEDNO mimo mnohost věcí
je nezávislé na všem hmotném
a je identické s jedním a jediným Bohem.
Jeho myšlenky jsou praobrazy věcí.
Všechno pochází z něho
a postupně se k němu navrací.
Bůh se stal člověkem,
aby se člověk stal Bohem
a vrátil se k jednotě za mnohostí.
Náboženská filosofie objevila
DUCHA.

• Číst dále about 21. Může rozum smířit víru s věděním?

Rozum se neptá po příčinách,
nýbrž po příčině za příčinami,
po důvodu za důvody³¹.
Vždycky znovu uvízneme na třech možnostech:³²
Svévolně za sebou strháváme mosty, 
točíme se v kruhu, 
bloudíme v nekonečnu.
Za každým důvodem se vynoří nový,
za každou příčinou příčina další.
Rozum je schopnost
vztáhnout se sám k sobě,
nemůže jinak
než takto.
Rozum ztroskotává.

• Číst dále about 20. Ztroskotává náš rozum při otázce po Bohu?

Jenom rozum může vystopovat
moudrost skrytou v Bibli a v tradici.
Jenom rozum může rozpoznat a kritizovat
mylné cesty a zločiny náboženství.
Jenom rozum umí víru interpretovat tak, 
že ji respektují i ti, 
kdo ji nesdílejí.

Ale co je rozum?
Všechno, co rozum znamená,
jsme objevili u primátů:
sebevědomí a řeč
tradici a nástroje,
poskytování pomoci a základní morálku.

• Číst dále about 19. Jaký význam má rozum pro víru?

²⁸
Bůh nechává znatelné stopy všude.
Jejich původ se nám vymyká.
Náš jazyk mu dává jméno v obrazech. 
Náboženskou zkušenost neumíme sdělit jinak.

Obraz
skrytého Boha
nám dává uvědomit si
hranice mezi člověkem a Bohem.

Obraz
Boha Stvořitele
odkazuje k zázraku bytí.

Obraz
Božího díla
otevírá pohled
na plnost významu.

• Číst dále about 18. Jaký význam má jazyk pro náboženskou zkušenost?

Údiv nad tím, že něco existuje, objímá všechny věci.
i nejvzdálenější galaxie,
i nejmenší částečky,
všechno minulé a budoucí.
Nikdo s tím nemůže mít přímou zkušenost!
O nejvzdálenějších galaxiích
a nejmenších částicích
žádné informace zpracovat nemůžeme.
A přece objímá náš úžas všechno.
Je totální.

• Číst dále about 17. Může být zkušeností něco, co se veškeré zkušenosti vymyká?

Náboženská zkušenost je
subjektivně prožité zjevení.
Zjevení je její objektivní obsah.
Bůh se zjevuje 
mnoha způsoby.

• Číst dále about 16. Jaké podoby má náboženská zkušenost?

Zkušenost je kontakt se skutečností.
Cítíme ji jako odpor.
Zatímco ve všech zkušenostech
je jejich původ rozpoznatelný,
původ náboženství se nám vymyká.
Proto říká Pavel o Bohu:
"Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné,
lze totiž vidět v jeho díle."²⁴
Viditelné je jenom to, 
že je neviditelný.

• Číst dále about 15. Jak můžeme zakusit Boha

²²
Nic neplati jen proto, že to platilo vždy.
Bible a tradice nepřesvědčují svou autoritou, 
natož svým nárokem,
že se jedněm dostalo zjevení,
které ostatním schází.
Jenom vlastní zkušenost ujišťuje
o tajemství bytí.

• Číst dále about 14. Jaký význam má pro víru zkušenost?