O nás
Jsme křesťané - evangelíci. Patříme do společenství evangelických církví, které kladou důraz na studium Bible a kri
tické poměřování všeho (především pak vlastního života) jejím svědectvím. Vytváříme společenství víry, které zahrnuje všechny generace.
Náš evangelický sbor působí v Českých Budějovicích a Kaplici. Podrobnější historii naleznete zde.
Vyznání
Hlásíme se k Ježíši Kristu. Z jeho života, smrti a vzkříšení čerpáme naději pro svůj život a podle jeho příkladu chceme žít. Život Ježíše z Krista, tak jak ho poznáváme ve svědectví Bible a především evangelií, je pro nás měřítkem toho, oč Bůh stojí, co je dobré a pro dobrý život nosné.
Za nejdůležitější považujeme lásku k Bohu a lidem - bez rozdílu a bez škatulkování. Víme, že to v plnosti nedovedeme, ale víme také o odpuštění, díky kterému se smíme vždy znovu a znovu pokoušet žít podle Kristova příkladu. Na život nemáme žádný hotový návod, ale každou situaci se snažíme vidět „Kristovýma očima" a podle toho se odpovědně rozhodovat. Svědectví bible je nám v tom opět pomocí.
Organizace sboru
Sborový život - organizační, hospodářský i duchovní - má v odpovědnosti staršovstvo. Schází se zhruba jednou za měsíc. Staršovstvo je voleno jednou za šest let sborovým shromážděním. Sborové shromáždění se schází pravidelně každý rok a rozhoduje o zásadních věcech týkajících se života sboru, povolává a volí faráře.
Zástupci sboru jsou faráři (David Nečil a Pavel Klimeš) a kurátor (Jan Matějka).
Dále jsou členy staršovstva: Petra Adámková, František Kaiseršot, Michaela Krištůfková, Pavel Pleva, Petr Prášil, Čestmír Sládek, Jan Turek a Jan Veselý.
Českobratrská církev evangelická (ČCE)
ČESKOBRATRSK
Á
naše církev vznikla v roce 1918 sloučením reformovaných a luterských evangelických sborů. Tyto sbory zde byly už od 18. století, ale svými kořeny sahají až k husitství a Jednotě bratrské. Navazujeme tak na hnutí, které si vytklo za cíl reformu stávající církve. Proto si říkáme českobratrská
CÍRKEV
věříme, že církev není skupina lidí se společnými zájmy či názory. Jsme různého věku, máme různé sociální postavení, vzdělání. Přesto nebo právě proto se snažíme vytvořit společenství, kde je možné respektovat druhého a vnímat jeho odlišnost jako dar a obohacení. Věříme, že nás přitom nespojují nás v tom jen naše lidské snahy či touhy, ale Pán Bůh sám, který nás všechny zve ke svému dílu. Proto si říkáme církev, což řecky znamená patřící Pánu.
EVANGELICKÁ
věříme, že Bůh nás oslovil skrze evangelium. Evangelium znamená dobrá zpráva. Je to dobrá zpráva o tom, že každý z nás může být vysvobozen - ze svých starostí, ze svých závislostí, ze strachu, ze svých vin, z toho, co ho sužuje, trápí a zotročuje. Je to dobrá zpráva o tom, že každý z nás může začít žít plnohodnotný, svobodný a smysluplný život. Umožňuje nám to Boží láska. Setkali jsme se s ní v příběhu Ježíše Krista, který nám dosvědčil velikost Boží lásky svými slovy, svými činy a nakonec i tím, že mu na nás záleželo víc než na vlastním životě. Proto si říkáme evangelická.
Sbor Českobratrské církve evangelické v Českých Budějovicích vznikl v roce 1922, kdy došlo k osamostatnění původní kazatelské stanice plzeňského sboru. Prvním kurátorem se stal Karel R. Kupka. Prvním farářem, velice krátce, b
yl Rudolf Šlechta. Po něm byl povolán za kazatele Jan Toul (1923 - 1945). Vydával Českobratrské evangelické noviny a stal se i seniorem táborského seniorátu. Postupně, zejména díky přestupovému hnutí, se sbor rozrostl o kazatelské stanice v Hluboké nad Vltavou, Lišově, Třeboni, Velešíně a Českých Velenicích. Sbor působil v domě na Lannově třídě, kde bylo vybudováno sborové středisko i s učňovským domovem. V roce 1945 byl zvolen farářem Josef M. Štrupl. Sbor dostal do správy a od r. 1959 do vlastnictví budovy po německé církvi a. v. (kostel z roku 1899) v ulici 28. října 28, které užívá dosud. Dům na Lannově třídě (v nejfrekventovanější části města) byl však nucen předat státu. Práce se rozšířila přistěhováním několika set českých i slovenských 
evangelíků a navrátilců z Rumunska do pohraničí. Nejvyšší počet členů byl zaznamenán v roce 1951, a to 3055 duší. Byly založeny kazatelské stanice v Kaplici, Českém Krumlově a Suchém Vrbném (v Lišově naopak zanikla). Náboženství se vyučovalo snad na 80 š
kolách. Farář Štrupl v roce 1949 náhle umírá a sbor je rok neobsazen. Kazatelem se pak stal Miroslav Růžička, který zde působí až do svého odchodu do výslužby (1950 - 1966). V letech 1952 - 1964 byl též seniorem jihočeského seniorátu. Počet členů sboru postupně klesá. Následující čtvrtstoletí (1966 - 1990) byl farářem českobudějovického sboru a později i seniorem jihočeského seniorátu Cyril Horák. S úbytkem členů mizí i jednotlivé kazatelské stanice v Českých Velenicích, Velešíně a později i v Hluboké nad Vltavou, Třeboni a Suchém Vrbném. V letech 1992 - 2008 působil jako kazatel sboru Daniel Matějka.
Od roku 2008 je farářem David Nečil a od roku 2019 je druhým farářem sboru Pavel Klimeš.
Od roku 1998 má sbor svého druhého faráře, který působí hlavně v kazatelské stanici v Kaplici. Tou pr
vní se stala Ruth Brichová. V letech 2004-2006 zde sloužil jáhen Martin Tomešek. Od roku 2007 do roku 2019 byl kaplickým farářem Daniel Freitinger.
Druhou kazatelskou stanicí sboru je Český Krumlov. Laickými představiteli sboru byli postupně kurátoři M. Vondruška, Matěj Ryzák, Josef Končan, Karel Lípa, Rudolf Smolík, František Vondrejs, Milada Matznerová, Jindřich Šroubek, Miloslav Melichar, Pavel Klimeš a současný kurátor, Jan Matějka.
V současnosti se ke sboru hlásí přibližně 700 členů. Z toho se aktivně sborového života účastní cca 300 z nich.
