Náboženská zkušenost je
subjektivně prožité zjevení.
Zjevení je její objektivní obsah.
Bůh se zjevuje 
mnoha způsoby.

Náboženská zkušenost je
INTERPRETOVANÉ VNÍMÁNÍ:
"Nesměje se" jenom slunce,
všechna skutečnost se personifikuje.
My v ní přebíráme svou roli.²⁶
Roční doby jsou scény a akty:
Na jaře se Bůh zjevuje jako impresionista,
rozhazuje květy po lukách.
V létě proměňuje jalovec v planoucí vzduch,
na podzim rozstříkuje barvy do lesů,
v zimě zahaluje světlo smutkem.
Neviditelné prozařuje viditelné
z jiného rozměru.

Někdy se závoj roztrhne,
trhlinami se vlamuje "druhý břeh",
když zažíváme blízkost smrti.
Hodina uhodila.
V NADPŘIROZENÝCH ZKUŠENOSTECH
po nás sahá to, co je cizí.
Jsou povolávání proroci,
lidé se obracejí.
Učedníci mají velikonoční vize.

Boha potkáváme
V TRANSCENDENTÁLNÍ ZKUŠENOSTI.
"Když jsi ty nám světlem, spatřujeme světlo."²⁷
Každá zkušenost předpokládá
naši vlastní existenci.
Všechno by mohlo také nebýt.
NIC smyslové signály nevysílá,
a přece je přítomno
v každé zkušenosti se zkušeností.

Nakonec za smysly procitne
MYSTICKÁ ZKUŠENOST.
Kdo upustí od světa
a nechá za sebou všechno rozlišování
mezi zde a tam,
dříve a později,
JÁ A NE-JÁ,
zakusí věčnost,
v jednom okamžiku
mimo prostor a čas.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu