Údiv nad tím, že něco existuje, objímá všechny věci.
i nejvzdálenější galaxie,
i nejmenší částečky,
všechno minulé a budoucí.
Nikdo s tím nemůže mít přímou zkušenost!
O nejvzdálenějších galaxiích
a nejmenších částicích
žádné informace zpracovat nemůžeme.
A přece objímá náš úžas všechno.
Je totální.

Nezažíváme totalitu věcí,
jen totalitu našeho vědění o nich.
Když ztratíme vědomí,
zmizí pro nás všechno.
Až zemřeme,
bude nám odňato všechno.
Když se probudíme,
je zde celý svět znovu.
Večerní a ranní modlitba
provázejí zánik a vzestup světa.
Na tomto prahu bydlí víra:
Náboženská zkušenost je
zkušenost se zkušeností.
Podmínky všech zkušeností
jsou v ní otřeseny a obnoveny.

Jeden maličký dílek světa podněcuje
zažít celek nově.
Východ slunce nás vede k tomu,
abychom Bohu děkovali za všechno.
Malá žalost je podnětem
nade vším zoufat.
Náboženská zkušenost se rozněcuje na částech,
jako by byly celek,
a odpovídá na celek,
jako bychom byli míněni každý jednotlivě:
Musíš změnit svůj život!

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu