Nanebevstoupení

1.čtení L 10,2-9; Text kázání Sk 1,6-11

Nanebevstoupení či nanebevzetí. Zní to jako slovo z nějaké pohádky.

Vždyť už jen v pohádkách je nad hlavou nebe a pod nohama peklo. Dříve si takhle lidé představovali svět - že zemi (ovšemže placatou) obklopuje jakýsi poklop, vrstva, nebo více vrstev, nad kterými sídlí Bůh. A kdyby to bylo v lidských možnostech, tak by stačilo vrtat do země, až bychom se dovrtali do podsvětí, do šeólu, do pekla. A tak si po celá staletí představovali lidé Ježíšovo nanebevstoupení jako odlet kosmonautů kamsi do nebeské modři.