V pátek 18. listopadu jsme se poprvé sešli k nácviku vánoční hry. Letos se přihlásil rekordní počet účastníků, a to čtyřicet dva. Všichni tito nadšenci budou trávit každý páteční podvečer od 17 hodin v kostele a nacvičovat jak divadelní, tak hudební část letošní hry. Hra bude uvedena 4. adventní neděli, 18. prosince v 9 hodin během bohoslužeb.

1. čtení Mk 1,14-15, Text+kázání 2Kr 22,1-20

V úterý přestalo pršet. Tato věta může připadat banální jenom tomu, kdo s námi na táboře nebyl. Naplno se rozjel tábornický život. Hry a soutěže se střídali s duchovním programem. V něm jsme procházeli Ježíšův příběh jakoby pozpátku - od Velikonoc, přes setkání s jeho mocnými činy, k jeho učení v Kázání na hoře a v podobenstvích. Pokračovali jsme tím, jak si vybíral své učedníky a pral se s pokušeními, která předcházela jeho veřejné vystoupení, až jsme nakonec skončili zvěstí Vánoc, ve kterých se Bůh setkal s tímto světem.

Pondělní ráno bylo jako vymalované. Převažující barvy výmalby byla šedá a hnědá. Šedá podle oblohy, ze které se neustále řinuly další a další přívaly vod a hnědá jako všudypřítomné bahno, kterým jsme se zvolna po kolena ploužili.  V pečlivě vyhrabaných ohništích uprostřed týpí se někteří otrlejší indiáni rozhodli pěstovat kapry k večeři.