"Jmenuji se Bond, James Bond."

"Těším mě, jsem Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah, Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah"

Podobný rozhovor jste mohli zaslechnout, pokud jste mezi 21. a 23. březnem zavítali do sborového domu Archa.
Jindy poklidné místo, které se pouze občas změní v pirátskou loď nebo třeba v malebné zákoutí hradu Camelot, se o tomto víkendu jen hemžilo agenty tajných služeb. Dress code byl jasný - kravata a sako s příslušnou vybouleninou na prsou, skrývající osobní zbraň. Pro ženy - černá ve všech variantách - od přísné sukně těsně nad kolena, přes mohutný kaftan prošpikovaný elektronikou až po svůdný latex kočičí ženy.

Ale nešlo jenom o Dress code. Šlo i o code šifrovací, zvaný Oko hurikánu, který prolomí každý code. Shodou okolností všichni agenti neměli ten víkend nic jiného na práci než získat toto zařízení, které je takříkajíc svatým grálem všech špionů.

Jak už to ve světě tajných agentů chodí, nikdo neměl potuchy kdo je kdo, kdo je s kým, kdo je přítel a kdo nepřítel a často ani o co vlastně jde. Záhadně mizely předměty, aby se objevovaly na nejneočekávanějších místech, v rukou povolaných i v prackách nepovolaných. Střílelo se takřka na potkání a zatímco z největších záporáků se vyklubaly kladné postavy, zdánliví klaďasové byli odhaleni jako odporní vyvrhelové.

Nakonec však byly všechny výbušniny zneškodněny, dobro zvítězilo a pokud šlechetní agenti nezemřeli, střílejí na sebe dodnes.

Pro zobrazení fotek, klikněte na obrázek: