Bůh není předmět jako ostatní věci.
Je srovnatelný s naším JÁ,
které nás trvale provází
a zůstává neviditelné.3
Jenom někdy
když o něčem rozhodneme,
cítíme:
JÁ - a nikdo jiný -
ručí za toto rozhodnutí.
Jenom někdy,
když jsme milováni,
zakusíme:
JÁ - ne nikdo jiný -
jsem milován.
Jenom někdy,
když nám smrt řekne:
TY - a nikdo jiný - musíš zemřít,
víme jistě:
Toto JÁ existuje,
i když není předmětem
mezi ostatními předměty.
Stejně tak náleží všem věcem,
že existují.
Co jsou, rozeznáváme jen
podle velikosti, podoby a barvy.
Že jsou, si uvědomuje,
až když nám svitne,
že by mohly i nebýt.
JÁ a existence věcí
nejsou předměty
jako jiné předměty.
Jsou předpokladem
každé zkušenosti s předměty.
Tak i Bůh je
ve všem předpokladem
jako základ všech věcí,
jako prapůvod JÁ
jako příčina toho,
že všechno,
JÁ a věci,
patříme k sobě.
Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu
