Vánoční sborový dopis 2024

Jedna rabínská tradice říká, že i malé světlo prosvítí velikou temnotu. Jedna malá svíčka dokáže rozsvítit celou temnou místnost. Jen si to vybavte, jaké to je, když jste v temné místnosti a rozsvítí se svíčka nebo baterka. Jenom si vybavte, jaké to je v jeskyni, tam je vážně největší tma, jakou jsem kdy zažila. Stačí jen malé světýlko a prozáří všechno kolem. Poselství, že i malé světlo prozáří velikou temnotu, je velmi nadějné a přitom tak prosté a krásně adventní a vánoční.  
Až díky tmě si uvědomujeme, jak moc potřebujeme světlo. Temnota má mnoho podob. Temnota kolem nás, co jsme jako lidi pokazili, selhali, nenávratně zničili nebo poškodili. Temnota, která zachvátí lidské srdce, které pak vidí jen svůj prospěch, moc a pohltí ho zlo. Temnota, která ukazuje, jak jsme jako lidé nenapravitelní. A odpusťte mi, když budu pokračovat, protože to temné není jen kolem nás, ale i v nás a všechny ty chvíle nelásky, neodpuštění, beznaděje jsou i naší temnotou. 

Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot.

Ž 18,29 

Je jeden muž, teolog, který je pro mě velikou inspirací, jak můžeme bojovat s temnotou. Jmenuje se Dietrich Bonhoeffer, evangelický farář, který se podílel na odboji a nepřímo na přípravě atentátu na Adolfa Hitlera. S mládeží jsme minulé léto navštívili místo, koncentrační tábor a vězení ve Flossenbürgu, kde byl několik dnů před koncem války na přímý rozkaz vůdce popraven. Z vězení napsal dopisy, které pak vyšly jako kniha. 

Je neuvěřitelné, kolik světla a víry z jeho slov září, a přitom kolem něj byla taková tma. Mlčky jsme stáli na místě, kde byl Dietrich Bonhoeffer vězněn a kde v jeho cele vznikla jeho poslední báseň a novoroční dopis, který byl určen jeho nejbližší rodině. Tato báseň byla pak zhudebněna a dodnes se zpívá po celém světě, jmenuje se Moc předivná a zpívá se v ní: Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn. Bůh je dnes s námi, svědčí naše víra, a bude s námi každý nový den. Své tiché světlo, jež se jasně skvěje, nech teple prozařovat naši noc a dej, ať smíme spatřit obličeje svých milých, které provází Tvá moc. Z té temnoty zasvitl paprsek nebo možná celou dobu svítil tehdy statečnému Bonhoefferovi. Z té písně doslova sálá pokoj a naděje, všechno, co z té písně až dodnes září a prosvítá, je těžce prožité a vydobyté. A mě napadlo, kde se jenom taková naděje bere a jak ji neztratit, když už nám jednou zasvítí a my se jí pak nechceme jen tak vzdát?  A není to jen Dietrich Bonhoeffer, který mě překvapil svým světlem, jsou to i lidé okolo mě, jste to vy, kteří čtete tyto řádky. A vybavují se mi rozhovory, kdy světlo naděje zazářilo mezi slovy, třeba jako odpuštění nebo vděčnost… 

Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“                  J 8,12

Z těchto slov pramení má víra a naděje, která věří v Boží blízkost, jistota, že 
za žádných okolností nás Bůh neopustí, že i sebevětší temnotu prosvítí jeho světlo naděje. Tak tomu věřím já a to světlo každý rok hledám u betlémského dítěte. Čekám až zase a znova náš svět zachvátí tajemství, že Bůh tak miloval svět, že se do něj zrodil jako malé bezbranné dítě, jako světlo do všech temnot. Moc bych nám všem přála, aby i letos nás to světlo pohltilo, prosvítilo a prohřálo a třeba i překvapilo. 

Ludmila Míchalová Mikšíková

Milí bratři a milé sestry. Sbor žije svými pravidelnými aktivitami. Setkávají se děti na náboženství nebo na včelařském kroužku, teenageři na konfirmačních setkáních, mládež si sama připravuje své schůzky. 

Přemýšlíme nad biblí na biblických hodinách. Schází se pěvecký sbor, trubači z Consonare, kde se objevilo větší množství začínajících nadějí. Poskytujeme prostory skautům i  anonymním alkoholikům. No a samozřejmě neděle patří bohoslužbám, kde se sejdeme všichni. Na tato setkání vás srdečně zveme.

Kromě pravidelných aktivit se v našem sboru konaly koncerty (Canzonetta, Hafotet, Walter Matlášek), divadelní představení (Marediv). Společně jsme vyrazili na multižánrový festival Festovní evangelická neděle do J. Hradce. Kostel se proměnil v rajskou zahradu a otevřel se široké veřejnosti při Noci kostelů – tentokrát s tématem Flora v Bibli. Sbor pořádal dva tábory (jeden z nich na téma Karlík a továrna na čokoládu) a také předtáborové setkání. V září jsme se vydali Do kostela na kole. 

V Kaplici jsme se radovali z instalace nové sestry farářky Ludmily Míchalové Mikšíkové i ze seniorátních dnů mládeže. Konfirmandi zažili intenzivní víkend pod vedením obou farářů. 

V současné době probíhá nácvik vánoční hry a také akce Krabice od bot, která dělá radost stovkám chudých dětí. 

Zveme každého k těmto aktivitám i k vymýšlení dalších nových možností setkání.

Díky vnitrocírkevnímu grantu i péči některých členů staršovstva se podařilo zásadním způsobem zrenovovat sborovou kuchyňku. 

Do služeb sboru nastoupil nový správce nemovitostí, pan Stanislav Píša.

V uplynulém období nás opustili bratři Michal Rabas, Rostislav Tauer a Jan Tvrdík. Konalo se šest svateb a požehnání sňatku. Pokřtěni byli: Dominika Čepová, Šimon Kurial, Mikuláš a Matyáš Švejdovi

Děkujeme všem, kteří se za naši církev modlí, kteří přispívají svou aktivitou, svými penězi i svou účastí k tomu, že sbor žije, je aktivní. Děkujeme za to, že zvěst o božím pozvání můžeme nést i dalším, kteří hledají a ptají se po Bohu. 

Vaše staršovstvo

Bohoslužby a setkání o Vánocích

České Budějovice

Kaplice

Chcete-li zasílat videozáznamy bohoslužeb, napište si o ně na sborový email