Když v nás přebývá Duch Boží,
musí se prosazovat proti našemu duchu:
Chceme dobré,
způsobujeme ale zlé.
Působíme zlé,
ale vykládáme je jako dobré.

Úcta k pravidlům
se musí prosadit proti tendenci
ohýbat pravidla pro své zájmy.
Náš život však probíhá spíše
podle programu:
Pro své zájmy
dělej, co chceš,
zdůvodni to však univerzálně.

Úcta k druhým
se musí prosadit proti tendenci
outsiderům úctu odjímat.
Náš život však probíhá spíše
podle programu:
Měj ohled na druhého jenom tehdy,
když z toho máš užitek.

Úcta k sobě samému
se musí prosadit vůči tendenci
sám sebou opovrhovat proto,
že v životě ztroskotáváme.
Náš život však probíhá spíše
podle programu:
Střez se pohrdat sám seboui
zapomenutím a vytěsněním.

Boží Duch je síla
přijímat pravidla proti vlastním zájmům.
Proti pohrdání klást úctu.
Postavit proti sebeopovržení sebepřijetí.
Boží Duch
protiřečí duchu našemu.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu