59. Může být náboženství základem morálky?

1
Náboženské zkušenosti odhalují,
co je hodnotné samo o sobě.
Říkáme v nich ANO tomu,
co zakoušíme,
a zakoušíme to, 
co říká ANO nám.
Mravní imperativy vznikají 
z rozporu 
mezi hodnotným 
a bezcenným
v naších zkušenostech.

Život má být!
Zkušenost smyslu bytí utvrzuje:
je dobře, že existujeme.
Ve světě, ve kterém žijeme, je mnohé,
co dobré není.
Jsme vystaveni utrpení.
Jsme pomíjiví.
Ztroskotáváme.
Z tohoto rozporu vzniká
EXISTENCIÁLNÍ IMPERATIV:
Život má být
navzdory smrti!2

Pravidla mají být!
Tam, kde odhalujeme smysl,
objevujeme strukturu a rozměr.
Antika žasla nad řádem hvězd.
Jejich pulzující život vypočítáváme
ve vzorcích a rovnicích.
Celý svět je formová podle zákonů,
rozpoznáváme je stále jasněji.
Tím jasněji poznáváme v našem světě
i přestoupení pravidel a zákona.
Tento rozpor vytváří 
KATEGORICKÝ IMPERATIV:
Univerzální normy
mají být
navzdory chaosu.

Láska má být!
Když jsme skryti v tajemství bytí,
máme mír se všemi.
Ale náš život je struggle for life
s konflikty a konkurencí.
Tento rozpor vytváří 
SOCIÁLNÍ IMPERATIV:
tlak selekce redukovat.
Bible jej stupňuje
k povstání 
proti selekci:
Láska má být
navzdory konfliktům!

Svoboda má být!
Protože naše jednání je tak neodůvodněné jako bytí,
vnímáme se jako svobodní.
Jenom my máme schopnost začínat něco,
co by bez nás neexistovalo.
Přesto naše určení ke svobodě
drhne na každém útisku
a na každém násilí.
Tento rozpor vytváří
IMPERATIV SVOBODY.
Svoboda má být
navzdory násilí!

ANO životu, 
orientace v pravidlech, 
humanita
a svoboda
mohou mít základ v náboženských zkušenostech.
Vytváří mravní imperativ
v rozporu s realitou.
Současně vytváří i utrpení,
které se s realitou bolestně střetává.
Proto se vždycky znovu vracíme k rozkazu BÝT:
Řekni přese všechno životu ANO!
Jednou jsi zakusil,
co říká ANO tobě.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu