57. Je možno ospravedlnit zážitek spřízněnosti bytí?

¹⁴
Ne všechno je spřízněno stejným způsobem.
Živé se pohybuje samo od sebe,
neživým je hýbáno zvenku.
Jsou rozdíly
mezi věcmi a rostlinami,
zvířaty a člověkem.
Už děti zde rozlišují spontánně.
JÁ a TY
jsou jedinečné vztahy.

Avšak náboženství a poezie staví na překračování hranic.
Oživené je vloženo do neživého,
ranní slunce do ranní písně.
Poezie polidšťuje svět,
mění krajiny v niterné prostory.
Tam poletují ptáci, 
rostou pocity,
na lukách čaruje večerní slunce svým světlem.
Je to nelegitimnní překračování náboženské poezie, 
nebo všechno, co je,
patří v hlubině k sobě?

Věci a díla,
rostliny, zvířata a osoby - 
všechno patří k bytí.
Všechno stojí naproti nicotě.
Všechno by mohlo i nebýt.
Konfrontováno s nicotou
všechno bytí se stává jednotou.
Každá hranice je překračována.

Nevíme přesně,
v čem je s námi bytí spřízněno.
Je ale mimo pochybnost,
že v údivu nad existencí bytí
je hluboká příbuznost zřetelná.
Je důvod
všechny hranice uvnitř bytí
překračovat.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu