1 Za toto podobenství vděčím svému katechetovi Reimaru Kakuschovi.
2 EINSTEIN, Albert. Mein Weltbild, Seelig C. (ed.), Zürich, 1963, 21n. Citováno dle: EINSTEIN, Albert. Jak vidím svět. Přeložil Hanuš Karlach. Praha, 1993, s. 14
3 HEISENBERG, Werner. Der Teil und das Ganze. München, 1973, s. 253
4 Karl Barth ve svém stáří svou polemiku vůči jakékoliv přirozené teologii zmírnil. Všude ve stvoření jsou světla, která poukazují k Bohu a ke Kristu. Dokonce i zážitek z Mozartovy hudby je odkazem k dobrotě Božího stvoření. Sr. BARTH, Karl. Krichliche Dogmatik III/3, Zürich, 1950, s. 337n.
5 Sk 17, 28. Tak Pavla vykresluje autor Skutků apoštolských - sám Pavel asi myslel jinak.
6 Ř 1, 18nn
7 Následující úvahy za mnohé vděčí článku Natural Theology Revisited: A Scientific Approach to the Question of God německého teologa Kruta Bangerta (1946). Text je možné nalézt v internetovém časopisu http://tabularasa-jena.de, 72 (2012). Pro určení vztahu mezi přírodními vědami a vírou byly pro mě důležité publikace oxfordského fyzika a teologa Johna Polkinghorna (1930), např. Theologie und Naturwissenschaften, Gütersloh, 2001
8 Následující popis úcty k životu vychází z myšlenek Alberta Schweitzera (sr. Straßburger Predigten über die Erfurcht vor der Leben, in Gesammelte Werke V, München o. 1., s. 117-134).
9 1 K 13, 12.)
10 Gn 33, 10
11 Následující úvahy jsou výrazem mého vyrovnávání se s knihou rakouského filosofa a sociologa Ernstra Topitsche (1919-2003) Ursprung und Ende der Metaphyzik (Wien, 1959), která je napsána z pozice kritiky náboženství a s níž jsem se seznámil během svých studií.
12 To je základní myšlenka Karla Jasperse (1883-1969), jehož jsem studoval ve svých školních letech.
13 Zde i na mnoha jiných místech tohoto katechismu zanechalo své stopy dialogické myšlení Martina Bubera (1887-1965).
14 Následující úvahy se varovnávají s kognitivním přístupem v religionistice, jako ho zastává např. francouzsko-americký antropolog Pascal Boyer v knize Religion Explained. Teh Evolutionary Origins of Religious Thought, London, 2001. Titul německého překladu této knihy (Stuttgart, 2004), jež zní Und Mensch schuf Gott (A člověk stvořil Boha, pozn. red.), dává tomuto přístupu nábožensko-kritickou intenci, ta s kognitivním přístupem ovšem není nutně spojena.
15 Myšlenka jednoho z nejbystřejších kritiků náboženství, anglického filosofa Davida Huma, sr. Dialoge über natürliche Religion, N. Hoerster. (ed.), Stuttgart, 1981, s. 129. Česky HUME, David. Dialogy o přirozeném náboženství. Přeložil Tomáš Marvan. Praha, 2013, s. 190
