Rodíme se do tohoto světa,
aniž se nás kdo ptal,
zda chceme, či nikoli - 
narodíme se do jedné rodiny mezi mnoha jinými rodinami,
v jedné zemi mezi mnoha jinými zeměmi,
na jedné planetě mezi miliony planet.
Své tělo nemůžeme vyměnit,
zákon přírody nemůžeme měnit,
čas nemůžeme vrátit zpět.
Od svého JÁ se nemůžeme odpoutat.
V tom všem jsme radikálně závislí.

Máme možnost volby:
buď se tím vším necháme zkrušit,
jako by nás spolkl nepřátelský svět,
nebo budeme předpokládat, že to má smysl,
jako bychom byli pověřeni žít život,
který jsme si sami nedali,
jako by za vším tím děním,
od nejvzdálenější Mléčné dráhy
k nejmenším částečkám,
stál rozum,
jehož je náš vlastní rozum jen slabým odleskem.
Dává nám odvahu
naplnit nesmyslně prázdné prostory světa
smyslem.
Máme svobodu
dovést ke konci to, 
co tímto rozumem bylo započato.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu