Při hledání Boha narážíme na mez.
Je jako zeď.
Čím více nás omezuje,
tím silnější je přání 
překročit ji.
MEZNÍ ZKUŠENOSTI 
odkazují nad hranice
k Bohu.

Se vším, co je za hranicí,
nás přesto svazuje
stejný vzduch, stejná přitažlivost, stejný život.
Stejně tak i ve světě:
všechno, co leží za jeho hranicí,
patří ke stejnému stvoření.
ZKUŠENOSTI STVOŘENÍ
prolamují všechny hranice.
Vše by také mohlo nebýt
nebo by mohlo být jinak.
Skrze Boha jsme 
spojeni se vším
zde i na druhé straně
hranice.

Někdy se meze zprůhlední.
Tušíme ve vesmíru
mocnější rozum
a cítíme v sobě jeho odlesk.
Ve všem živém cítíme
vůli k bytí
a cítíme v sobě její ozvěnu.
Ve všech lidech slyšíme
mocnější TY.
Čeká na naší odpověď.
ZKUŠENOSTI SMYSLU
činí svět transparentním
pro Boha.

Zkušenosti smyslu konfrontují
s "Máš" a "Smíš":
Na svaté půdě
platí příkaz:
Máš se změnit!
Kde je svatá půda,
platí zaslíbení:
Smíš doufat!
Svět se mění.
ZKUŠENOSTI SVĚDOMÍ
dávají životu
závazek a smysl.

Avšak čas od času 
dostává zeď strašlivé trhliny.
Cizí prolamuje 
všechny hranice,
umlčí každý smysl.
Zjevení se děje 
rozličnými způsoby,
také jako pohoršení
a bláznovství.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu