Velikonoční sborový dopis
Shromáždění o Velikonocích
České Budějovice
2. 4. 9:00 Květná neděle - bohoslužby
4. 4. 18:00 Čtení pašijí
6. 4. 8:00 Výlet s dětmi do Českého Krumlova
6. 4. 18:00 Sederová večeře
7. 4. 18:00 Velký pátek – bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně
9. 4. 9:00 Velikonoční neděle – bohoslužby s vysluhováním Večeře
Páně a křtem
Kaplice
7. 4. 18:00 Velký pátek – čtení pašijí
9. 4. 9:00 Velikonoční neděle – bohoslužby s vysluhováním Večeře
Páně
Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´
Matoušovo evangelium 27,46
Jaká je naše odpověď tváří v tvář lidskému utrpení, samotě, nesnesitelné tíži, která může člověka přivést až k rozhraní života a smrti?
Jaká je naše odpověď na otázku: proč tohle Bůh dopouští? Proč nezamezí rázně všemu utrpení a nespravedlnosti? Nechce nebo nemůže?
Asi nejjednodušší odpověď zní – utrpení je – proto není Bůh. To je odpověď ateisty. Pro mnohé v naší zemi odpověď lákavá a uspokojující, protože nevyžaduje vlastně žádné úsilí. Než hledat smysl života, prohlásíme smysl za zrušený. Bez ohledu na to, že tím zároveň zrušíme veškerou naději a svobodu.
Druhá zní: je tu Bůh, ale nezasahuje. Tak mluví liberalismus či deismus. Ale je tahle odpověď pravdivější? Jaký smysl by mělo mluvit o Bohu, který je nedosažitelný, mimo veškeré dění.
Třetí odpověď zní: Bůh je především svrchovaný. Rozhoduje podle svého a není vázán ani láskou ani milosrdenstvím. Odpověď všech, kteří zamění Boha se světovým řádem. Spravedlností bez milosti.
Čtvrtou odpověď bychom nejspíš dostali od budhisty: utrpení je jen iluze. Trpíme jen proto, že lpíme na tomto světě, jsme jeho zajatci, má na nás vliv – tohoto vlivu se musíme zbavit. Ale není to trochu přezíravé vůči těm, kteří trpí?
Pátá odpověď je ještě zajímavější. Je to odpověď, která bere vážně lidskou vinu a její důsledky. Zhruba ve smyslu, že člověk sklízí to, co sám předtím zasel. Tak to vidí třeba Jobovi přátelé: Jobe, trpíš-li vyznej svou vinu, nutí ho. Ale celá kniha Job je o tom, že Job trpěl bez viny. I moderní lidé uvažují podobně – je to karma. Nemůžeme-li to vidět v tomto životě, je to zátěž životů minulých. Tak jako se ptají učedníci, když vidí člověka slepého od narození: Zhřešil on, anebo jeho rodiče? I tohle Ježíš striktně odmítne. Nejde o vinu, ale o to, aby se ukázalo Boží království.
Skoro to vypadá, že jsme vyčerpali všechny možnosti. A přece ještě jedna možnost zbývá. Je tak nečekaná a radikální, až z toho mrazí. Je obsažena ve slovech Ježíše na kříži. Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil.
Tady trpí někdo nezpochybnitelně a důsledně nevinný. Jinak řečeno, zde se ptá ten jediný, který má právo tu otázku skutečně položit. Jako by ji právě on přinesl před Boha. Ten, který nemůže být obviněn, že chce jen zakrývat svou vlastní vinu. Ježíš tu otázku přinesl za každého z nás v hodině utrpení a trápení, za všechnu bídu tohoto světa.
To znamená, že naším úkolem je nechat tu otázku zaznít, opakovat ji spolu s Ježíšem, za všechny ty, kteří ji vyslovují. Nemůžeme ji zakázat, protože bychom třeba chtěli obhajovat Boží lásku. Nemůžeme ani dělat, že tu ta otázka není, protože bychom tím chtěli obhajovat Boží spravedlnost či všemohoucnost.
Církev se děje tam, kde vyslovuje tuto otázku spolu se všemi, kteří prožili či prožívají tíhu a utrpení tohoto světa. Církev se znovu a znovu musí ptát se všemi trpícími, ať už trpí ve své víře, anebo jim vedle prožité bolesti místo na víru nezbylo.
My křesťané jsme tu od toho, abychom nenechali otázky po utrpení padnout pod stůl, abychom si neusnadnili cestu poukazem na to, že nemají smysl, že jsou neřešitelné. Nesmíme ani sklouznout k jednoduchým řešením a šablonám viny a trestu. Nesmíme se nechat vydeptat tím, že nenacházíme odpověď.
Odpovědí je to, že voláme spolu se všemi trpícími - tak jako Ježíš. Odpovědí je, že se zastaneme spravedlnosti a pomůžeme v utrpení. Odpovědí je, že budeme svědomí světa neustále konfrontovat s ničím menším, než je Boží láska.
Odpovědí je zkrátka to, co dělá Ježíš sám. Ano, vyčítá Bohu jeho mlčení. Mluví plným právem o své opuštěnosti, on, který je bez viny, on, který zvěstoval z pověření nebeského Otce království nebeské a teď visí na kříži jako sprostý zločinec.
Jeho odpovědí je právě to, že se v tuto chvíli modlí. Neříká: „Bůh mě opustil.“ Neříká: „Kdyby Bůh byl, nemohl by mě opustit.“ Říká Ty. „Ty, Bože, proč jsi mne opustil? Tebe se ptám. S tebou mluvím. Ani v této chvíli jsem nevzdal rozhovor s tebou.“
Odpovědí je nevzdat ten zápas pochybností a otázek, nepřerušit komunikaci s Hospodinem.
V tom je skutečné vítězství v zápase se smrtí a utrpením. amen
farář David Nečil
Milé sestry, milí bratři,
nový rok 2023 jsme ve sboru začali velmi aktivně. Hned v lednu proběhlo 7
setkání v rámci Ekumenického týdne modliteb. Zapojil se i náš sbor. Dali jsme k dispozici prostory našeho kostela i pro setkání v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů.
Pomalu se opět rozbíhá spolupráce Pa-Bu-Li (Pasov – Budějovice – Linz). Zástupci našeho sboru se zúčastnili rozlučkové slavnosti s bratrem farářem Dieterem Martinem z partnerského sboru v Pasově, který odešel do důchodu.
Na konci března se uskutečnil po čase i tradiční „Kanzeltausch“. V rámci výměny kazatelů kázal tentokrát bratr farář David Nečil v Linzi.
Na sborové zahradě se uskutečnil kurz stříhání stromů.
Předtáborové setkání s názvem Krotitelé duchů se konalo v únoru v prostorách kostela.
Vydařila se i přednáška Simony Fantové o životě křesťanů v Číně, která se uskutečnila 12.3. po bohoslužbách a byla hojně navštívena.
20. 3. jsme na Černé věži přivítali jaro. Již druhý rok za sebou nám přálo počasí, a tak jsme si užili krásný východ slunce nad Budějovicemi. Duchovní slovo bratra faráře doplnili členové souboru Consonare. Pod věží na nás čekala dobrá snídaně.
Na sborovém shromáždění jsme pro příští tři roky znovu zvolili farářem našeho sboru bratra Davida Nečila.
Po celý rok od vypuknutí války na Ukrajině se náš sbor zapojuje do pomoci uprchlíkům. V současné době bydlí v prostorách Archy v Kaplici již jen jedna rodina. Velmi se osvědčilo i organizování kurzů češtiny, které probíhají dosud. Ve spolupráci s ukrajinským sdružením NADJA jsme zorganizovali sbírku vosku na zákopové svíčky. Jsme připravení pomáhat i nadále.
V letošním roce nás také čeká rekonstrukce sborové kuchyňky.
Děkujeme všem, kteří se podílí na životě sboru osobně i finančně, kteří pomáhají potřebným, kteří slovem i skutkem nesou evangelium o Božím království všem hledajícím.
Vaše staršovstvo
