Neměli bychom více hledat
poslední zdůvodnění etiky,
jestliže marné úsilí najít ji
podkopává morálku?
Přece kdo si zoufá nad tím,
že etické normy nedokážeme zdůvodnit,
nepodrývá morálku.
Přisvědčuje přinejmenším třem hodnotám.

Etické zoufalství přisvědčuje
SEBEÚCTĚ.
Chceme vydat počet z toho,
proč jednáme tak, jak jednáme.
Kdo si myslí, že všechno je dáno předem,
nemá důvod
usilovat o sebeúctu.
Může jen říci:
Jsem takový, a ne jiný.
Etické zoufalství předpokládá
svobodu.

Etické zoufalství říká ANO
úctě k druhým:
Proč bychom měli mít důvod k zoufalství,
kdyby pro nás souhlas druhých lidí
nebyl nezbytný.
Jsou svobodní lidé jako my.
Bez jejich souhlasu by se nemělo dít nic.
Etické zoufalství
předpokládá úctu k druhým.

Etické zoufalství říká ANO
úctě k pravidlům.
Když se v zoufalství tážeme,
proč by ostatní měli s naším jednáním souhlasit,
hledáme pravidla
platná pro všechny.
Říkáme ANO k hodnotě pravidel.
Etické zoufalství
úctu k pravidlům předpokládá.

Zoufat bychom museli teprve tehdy, 
když bychom už žádné zoufalství 
nepociťovali.
Pak by bylo všechno lhostejné,
nebo otázkou
moci.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu