Víra ve stvoření
není teorie o vzniku světa,
jestli vznikl před čtyřmi tisíci
nebo před miliardami let,
ani teorie o tom, 
zda svět povstává stále znovu,
nebo existuje současně ve více světech,
má-li začátek
nebo je zde od věčnosti.
Tajemství, 
že vůbec něco existuje,
nezávisí na žádné teorii.

Věda může náš údiv prohloubit. 
Ale tento údiv je více než věda. 
Údiv nad tím, 
že vůbec něco existuje, když to mohlo nebýt,
můžeme prožít jako štěstí.
Kdopak slaví narozeniny každý den?
Ale může se nám z toho také
zatočit hlava jako při pohledu do propasti,
když nám dojde,
že všechno mohlo také nebýt.
Jsme konfrontováni se smrtí.

Tajemství toho, že něco existuje,
může prolínat všemi věcmi jako hudba
a může rozezvučet i nás.
Může nás vyděsit jako nekonečná hrůza
a přimět k mlčení.
V tomto tajemství se zjevuje
nepodmíněná hodnota.
V něm je zahaleno to, 
co ničí každou hodnotu.
Potkáváme v něm 
základ i propast
bytí.

Gerd Theissen: Poeticko-kritický katechismus, meditace o víře a rozumu